Anhydrit nebo beton?

aneb porovnání potěrových směsí pro výrobu těžkých plovoucích podlah - Anhydritové a cementové potěry.

Pro těžké plovoucí podlahy se používají tzv. potěrové betony. V potěrech se nepoužívá kamenivo jako v betonu pro základové desky, průmyslové podlahy a pod., ale „jen“ písek.

Jako pojiva do potěrového betonu se nejčastěji používá:

• anhydritové pojivo

• cementové pojivo

Ve starší výstavbě, kde se podlahy prováděli bez tepelných a kročejových izolací na pevný podklad, byl potěrový beton nejčastěji zpracováván v zavlhlém stavu. Nebyl zde požadavek na pevnost v ohybu a tak byly tyto podlahy zcela dostačující, i když je bylo nutné stěrkovat a rovnat aby na ně bylo možné pokládat finální krytinu.

S příchodem těžkých plovoucích podlah se ale situace změnila. Podlahy se neprováděly přímo na stropní konstrukci a nebo na základovou desku, ale na měkký, stlačitelný podklad - tepelnou a kročejovou izolaci, kterou nejčastěji tvoří polystyren.

Vyvstal zde tak požadavek na větší pevnost v ohybu než mohly stávající potěrové betony při používaném zpracování nabídnout.

Zvětšit pevnost v ohybu je možné tím, že se docílí většího zhutnění potěru. Zhutnit zavlhlý potěr je ale pracné a časově náročné, resp. na stavbě neproveditelná věc, takže ideální je ukládat potěrový beton ve stavu vysoké tekutosti. Další věc ale je, že cementové pojivo reaguje při styku s vodou smrštěním, není tak možná vyrobit litou betonovou směs s cementovým pojivem jen tím, že do ní jednoduše přidáte vodu - výsledek je většinou zdeformovaná deska - pozdvihané rohy a praskliny způsobené prudkým smrštěním.

Potěrový beton se vyrábí jako

• zavlhlá směs

• litá směs

Anhydritové pojivo nabízí ideální vlastnosti pro výrobu samonivelačních potěrů, jejichž pevnost v ohybu je min. 4 MPa. Anhydrit nereaguje s vodou jako cement a svoji velikost nijak nemění. Vyrobená hmota je tak o cca 400 Kg/m3 těžší než zavlhlé potěry. Vlastnost takové hmoty je v porovnání s zavlhlým potěrem znatelně lepší.

Postupem času téměř dohnal vývoj v oblasti výroby betonových potěrových hmot na bázi cementu přirozené vlastnosti anhydritového pojiva. Dnešní samonivelační potěry na bázi cementu mají téměř shodné vlastnosti se samonivelačními potěry anhydritovými. Samonivelace je ale u cementových potěrů docílena hlavně chemickými přísadami, které nereagují s cementem a nedochází tak ke znehodnocení zhotovené těžké plovoucí podlahy.

I tak je nutné u samonivelačních cementových potěrů počítat s určitým omezením oproti anhydritovým samonivelačním potěrům - vyšší modul pružnosti, teplota při zpracování nejlépe do 25°C, tloušťka ideálně od 50 mm a další důležitá omezení.

Hlavní rozdíly mezi samonivelačním potěrem a zavlhlým potěrem (anhydritové i cementové potěry)

Anhydrit nebo beton? Anhydritový beton!

Samonivelační potěry

• provádíme a garantujeme rovinnost 2 mm/2m

• jsou lehce čerpatelné

• mají pevnost v ohybu min. 4 MPa

• mají pevnost v tlaku min. 20 MPa

• mají vysokou tepelnou vodivost

• mají nízký modul pružnosti

• cena za uložení (práci) je cca 80Kč/m2 (u nás od 54 Kč/m²)

• mají garantované vlastnosti materiálu výrobcem

Zavlhlé potěry

• výsledná rovinnost bývá často 5-10 a více mm /2 m

• komplikovaná doprava na místo

• mají pevnost v ohybu menší než 1 MPa

• mají pevnost v tlaku 5-15 MPa

• mají nízkou tepelnou vodivost

• mají vysoký modul pružnosti

• cena za uložení (práci) je cca 150 Kč/m2

• nemají garantované vlastnosti výrobcem (zdroj: TBG;ZAPA;CEMEX)

Stavebníci, kteří si dávají otázku anhydrit nebo beton, by si spíše měli položit otázku - samonivelační potěr a nebo zavlhlý potěr.

Rozdílné výsledky nejsou způsobeny použitím rozdílných pojiv - cementovým a nebo anhydritovým, ale způsobem zpracování!