U motnáží teplovodního podlahového topení je tato obvodová dilatace nejpoužívanější, je pak logická, že jim musíme nejčastěji opravovat.
V první řadě je problém s přídržností těchto samolepících obvodových dilatací a většinou se to neobejde bez toho, že je musíme ještě dodatečně kotvit. Samolepící pásek nedrží na zaprášeném ani vlhkém podkladu.
Malou vyjímkou jsou obvodové dilatace od REHAU, ale také to není žádný zázrak.
I přesto, že s kvalitní obvodovou dilatací od REHAU a kvalitně provednou montáží lze dosáhnout dobrého výsledku, řešení není možné doporučit, protože evidentě 99% montážních firem nepochopilo k čemu tato dilatace slouží a za jakých podmínek ji lze použít.
Samolepící obvodové dilatace ostatních výrobců nemá cenu zmiňovat - pokud si nechcete přidělávat starosti, nemá cenu o nich uvažovat.
Aby to ale nevypadlo tak že tu "pomlouvám" materiál - o ten tu nejde. Vždycky to bude problém jen toho, co drží ty ruce... a jeho schopnosti si poradit s určitou situací.
Doporučení k montáži samolepící obvodové dilatace
V první řadě - zapomeňte na to, že si nějak výrazně ušetříte práci, když použijete tento druh dilatace. Tedy alespoň pokud má výsledek vypadat tak, jako kdyby byla dilatace instalována jedním z našich doporučených způsobů. Před montáží nezapomeňte odstranit prach. Pokud je stěna mokrá (např. po omítkách), o instalci se ani nepokoušejte.
Podle toho zda instalujete tuto dilataci v místech se systémovou deskou anebo bez ní se liší i doporučení k instalaci.
-
bez systémové desky - dilataci instalujte tak, aby spoj navařené folie a mirelonu byl maximálně ve výšce podkladu pro anhydrit. To znamená mirelon zastrčit za EPS.
-
se systémovou deskou (nopy) - obvodovou dilataci instalujte před položením systémové desky a při pokládce systémových desek nechávejte folii pod systémovou deskou (používáme stejný způsob)
