Anhydritová podlaha se realizuje ve stavu vysoké tekutosti - proto samonivelační podlahy nebo také lité podlahy. Tekutosti je docíleno vodou a tak než je možné na anhydritovou podlahu položit finální krytinu, je nutné nechat podlahu vyschnout a nebo ji vysušit.

Jednou z výhod anhydritové podlahy je v tom, že je možné ji nechat vysychat už po dvou dnech od realizace. Proces intenzivního vysoušení je možné začít 6-7 den od realizace a to včetně spuštění podlahového topení. Oproti cementové podlaze je to značný rozdíl - ty je možné nechat vysychat až po dvou týdnech a intenzivní vysoušení začít nejdříve po třech týdnech od realizace včetně spuštění podlahového topení.

Způsoby vysoušení anhydritové podlahy

• přirozené vysychání založené na principu cirkulace vzduchu

• vysoušení pomocí odvlhčovačů

• vysoušení pomocí vytápění stavby

Jak vysoušet anhydritovou podlahu efektivně

Slovo efektivně můžeme přeložit také jako co nejlevněji a nebo co nejrychleji - navzájem se mohou vylučovat, s ohledem na roční dobu. Záleží na tom co je pro Vás v danou situaci efektivní.

Před pokládkou krytiny je nutné vysušit anebo nebo nechat vyschnout anhydritovou podlahu minimálně na maximálně přípustnou mez zbytkové vlhkosti v anhydritové podlaze udávanou v %. Maximální zbytková vlhkost v anhydritu se může lišit podle typu finální krytiny a podle toho zda je v podlaze podlahové topení.

Přirozené vysychání anhydritové podlahy

Jak asi dává nadpis tušit, to je ten nejlevnější způsob jak podlahy nechat vyschnout a v létě při teplotách nad 25ºC také v danou situaci velmi efektivní. Podmínka ale je stavbu přes den nechat větrat a to nejlépe s otevřenými okny. Pokud jsou otevřeny jen vyhlídky, značně to zpomaluje proudění vzduchu na stavbě.

Nechat takto vyschnout anhydritovou podlahu je možné jen v létě, resp. při teplotách min. 20ºC a suchém počasí, v zimě to pochopitelně nemá cenu aniž by se stavba minimálně temperovala, také je nutné zvolit jiný režim větrání.

Výhody a nevýhody přirozeného vysychání anhydritové podlahy

 Pro co nejefektivnější vysoušení musí být stavba přes den neustále otevřená - často problém

 Závislost na počasí

 Ekonomické

Vysoušení anhydritové podlahy vysoušeči

Vysoušeče jsou nejvíce efektivní (i s ohledem na spotřebovanou energii) při teplotách kolem 20ºC, při teplotách pod 10ºC je vhodné zvolit výkonné modely a nebo zvolit jiný režim vysoušení.

Vysoušeče vzduchu využívají ke svému fungování proces kondenzace. Nasátý vzduch se uvnitř zařízení zchladí pod hodnotu rosného bodu a uvolněnou vlhkost zařízení zachytí. Logicky se pak s vyšší teplotou vzduchu zvyšuje i účinnost vysoušeče.

Možnost použít vysoušeč přivítají hlavně ti co nemají možnost regulovat větrání stavby, protože pro správnou funkci vysoušečů je nutné mít prostor uzavřený, nevětraný.

Nevhodné použití vysoušečů může způsobit lokální praskliny v anhydritové podlaze způsobené nerovnoměrným vysycháním podlahy.

Při používání vysoušečů je tak důležité měnit umístění vysoušeče několikrát denně - minimalizovat riziko prasklin v podlaze je možné také použitím většího počtu menších vysoušečů a zajistit dostatečnou cyrkulaci vzduchu vně stavby.

Výhody a nevýhody vysoušení anhydritu vysoušeči

 Vysoušení stavby probíhá když je stavba uzavřena - není nutné řešit větrání

 Údržba vysoušečů - nutné vyprazdňování záchytné nádoby

 Náklady na provoz - elektřinu - jednoho vysoušeče podle příkonu jsou zpravidla 50 - 200 Kč/den

 Nutno použít tak, aby nedošlo k nerovnoměrnému vysoušení

Vysoušení anhydritové podlahy pomocí vytápění

Tento způsob vysoušení anhydritové podlahy je velmi efektivní v zimě, resp. čím nižší teplota venku je, tím větší je efektivita vysoušení. V případe podlahového topení se pak kombinuje proces zkušebního zátopu, který musí být proveden vždy bez ohledu na roční dobu, a vysoušení anhydritové podlahy - tím se snižují náklady na vysoušení podlahy jako takové.

Při tomto způsobu vysoušení anhydritu se stavba několikrát denně nárazově větrá tak aby došlo co k největšímu poklesu teploty. Studený vzduch se uvnitř stavby ohřeje a tím dokáže pojmout větší množství vody. Celý proces se neustále opakuje.

Výhody vysoušení anhydritové podlahy vytápěním stavby

 Vysoce efektivní při nízkých teplotách venku

 Možná kombinace s vysoušeči (pokud není možné zajistit nárazové větrání)

 Nutnost nárazového větrání stavby

Jak anhydritové podlahy nevysoušet

První předpoklad je nedostatečná cirkulace a výměna vzduchu (pokud se nepoužívají vysoušeče) a ten druhý, celkem často vídaný, je zakrytí anhydritové podlahy. To prodlužuje vysoušení a místy pak mohou lokálně vznikat problémová místa, kde se položí pochozí - nášlapná vrstva, např. dlažba, na nedostatečně vysušený anhydrit.

Vysoušení nejen anhydritové podlahy - obecné informace

Efektivita vysoušení anhydritové podlahy, ale i jiných konstrukcí, je závislá na možnosti vzduchu pojmout vodu. V této tabulce  jsou uvedeny dvě hodnoty. V prvním sloupci je teplota vzduchu a v druhém maximální množství vody (g/m³) ve vzduchu (100%) na 1m³. Ukážeme si jednoduchý příklad na teplotách 10 a 20°C.

Pokud máme vzduch o teplotě 10°C a relativní vlhkost je 100%, ohřátím vzduchu na 20°C se zvýší kapacita vzduchu pojmout vodu, a to o cca 7,5 gramu (+83%!) na m³. A naopak. Pokud máme vzduch o teplotě 20°C a relativní vlhkost je 100%, ochlazením vzduchu na 10°C se sníží kapacita vzduchu pojmout vodu a ta se musí uvolnit - zkondenzuje. Tento proces využívají vysoušeče vzduchu. 

PS. aby to celé mohlo fungovat (vyjma vysoušečů vlhkosti) nezapomínejme na ventilaci - výměnu vzduchu, ale to už snad nemusím připomínat.

Tabulka - rosný bod a objem vody ve vzduchu

K čemu tabulka je? Za prvé z ní pochopíte proč to v teple schne lépe a za další, že čím blíže budete při vysoušení podlahy rosnému bodu, tím pomalejší bude její vysychání, resp. pokud se dostanete na hodnotu rosného bodu, podlaha vysychat nebudete.