Základem každé konstrukce je určení správné výšky a polohy - to samo o sobě nemá vliv na kvalitu podlahové konstrukce, ale jako základ všeho je nutné to uvést.

Co už ale má vliv na celou podlahovou konstrukci, to je způsob provedení základové desky a to samé se týká některých stropních konstrukcí, např. systém MIAKO (HELUZ, KM Beta), na které se také provádí betonová deska.

• rovnost

• rovinnost

• kvalita povrchu

Rovnost

Rovnost je tolerance desky napříč. V praxi se vyskytují desky nejčastěji s nerovností od 2 do 5 cm. Naše rekordní naměřená nerovnost na základové desce bylo úctyhodných 13 cm! Jsou ale i desky, kde stěží naměříme 1 cm.

V dnešní době jsou technologie, které umožnují bez větších problémů provést základovou desku s rovností do +-0,5 cm (to je 1cm nerovnost), aniž by deska stála nějaké peníze navíc - je to jenom o tom chtít... Nerovnost 2-3 cm se však dá ještě "překousnout", víc by to rozhodně nemělo být. Otázka určení tolerance napříč celou deskou závisí také na celkové ploše základové desky.

Rovinnost

Lokální nerovnosti, nejčastěji měřené do dvoumetrové vodováhy - rozumná tolerance rovinnosti u základových desek je 3-5 mm na 2 m. Měření rovinnosti může probíhat stejně jako u anhydritové podlahy, volně položenou vodováhou a klínkem.

Kvalita povrchu

Povrch desky by měl být hladký, bez lokálních ostrých přechodů, hran a výtluků - v praxi to znamená, že pokud je tolerance rovinnosti 5 mm/2m, neznamená to, že z podlahy může trčet roxor do výšky 5 mm, o který by se mohla protrhnout hydroizolace.

Ano, jde o to aby bylo docíleno vhodného povrchu pro pokládku hydroizolační vrstvy, která je u 99 staveb ze 100 pokládána právě na základovou desku.

Také tepelné a kročejové izolace (ta se pokládá jen v patrech!) se pokládají lépe na rovný podklad, o nižší spotřebě anhydritu nemluvě.