Termínem zbytková vlhkost výrobci označují maximální možné procento vlhkosti obsažené v materiálu před provedením následujícího technologického kroku.

Anhydritové podlahy se vyrábějí a realizují jako lité samonivelační potěry, samonivelace je dosaženo přidáním vody. Před pokládkou finální krytiny je nutné anhydritové podlahy vysušit na min. předepsané hodnoty, které platí pro všechny druhy a typy anhydritových podlah, resp. potěrového betonu na bázi kalciumsulfátu a to jsou:

Nedodržení maximální přípustné zbytkové vlhkosti v anhydritové podlaze

Nedodržení maximálně přípustného % zbytkové vlhkosti se často projevuje až po několika letech od zhotovení podlah, podle použité finální krytiny může být reakce na zvýšenou vlhkost rozdílná, např. "odskočení" krytiny, změna barvy (bodově i plošně) a další. Ale pozor, na vině nemusí být vždy řemeslník, který provedl pokládku finální krytiny, ale problémy mohou způsobit i nekvalitně provedená hydroizolace základové desky nebo netěsnící rozvody vody, topení a nebo odpadů.

Proto je nutné vždy provádět tlakové zkoušky a pečlivé kontroly. 

Měření zbytkové vlhkosti anhydritu

Je několik způsobů, jak se provádí měření zbytkové vlhkosti v anhydritové podlaze, od laického, přes poloprofesionální až po po profesionální způsoby, ty nejpoužívanější sou:

1. 1.) zjištění zbytkové vlhkosti pomocí překrytí části podlahy folií (orientační-laické)

2. 2.) elektronické měřící přístroje vlhkosti stavebních materiálů (orientační)

3. 3.) CM přístroj - plně profesionální doporučená metoda (přesnost měření cca 3%)

Měřit či neměřit zbytkovou vlhkost?

Jednoznačně ANO, jedině změřením zbytkové vlhkosti se může garantovat, že provedení následujícího technologického kroku (pokládka systému finální krytiny) je provedena v souladu s technickými listy. Měření zbytkové vlhkosti není nutné provádět jen u anhydritových podlah, ale jakékoliv podlahy, tedy i u klasické betonové podlahy, kde jsou také předepsány maximální hodnoty zbytkové vlhkosti.